Každý sbírá houby dle toho, jak je zvyklý. Někdo sbírá je praváky, jiný vše, co najde a ten třetí si vyrazil na pár muchomůrek růžových. Ti všichni chodí lesem a čenichají, kde by na něco narazili a mohli si to v košíčku odnésti domů. A tam usednout ke smaženici, nebo udělat klasickou bramboračku. Obojí je stejně dobré. Houby nejsou nějak zvlášť velkým přínosem, co se týče třeba vitamínů, ale jsou chutné, a proto se sbírají. Bramboračka, nebo kyselo bez nich, to jaksi není ono. Jsou houbaři, kteří se však nesoustředí jen na sběr těchto přátelských hub, ale berou i jiné.
Když jsem poprvé ukázala v košíčku spousty mladých prašivek, všichni kolem se smáli. Večer si chodili přidávat, když jsem je oloupala a osmažila s vejci. Zde se uplatnilo pravidlo o tom, kdo se směje nejlépe…Nejsou však jen houby „přátelské“, ale i takové, jejichž konzumace nám může způsobit drobné zdravotní komplikace. A také ty, jejichž konzumace má fatální následky. Takže pozor na ně. Takové ty zákeřné jsou například ty, které si lze splést. Je jedno, zda se žampionem, nebo muchomůrkou růžovkou. Zde je opravdu nebezpečí dosti veliké, protože požití například vláknice může být velmi nebezpečné.
Celým názvem je to vláknice Patouillardova (Inocybe erubescens A. Blytt). Otravy u nás právě touto houbou jsou sice vzácné, stejně jako výskyt této houby, ale přesto je dobré vědět, jak vypadá. Další potvůrka je právě muchomůrka, kterou lze zaměnit za žampion. Tahle odrůda nese přívlastek zelená, ale též muchomůrka hlíznatá. Zaměnit ji lze i za bedlu, a proto je u nás zaznamenáno nejvíce otrav právě touto houbou. Nuže, pokud i vy vyrážíte někam do našich lesů, nezapomínejte na základní opatrnost. Dodržujte pravidlo nesbírat to, co neznáte a budete v pohodě. A chovejte se v lese, jak náleží. Věříme, že víte jak to. A pokud ne, tak se to laskavě naučte.